Lombardní efekt

Lombardův efekt označuje jev v lidské řečové komunikaci. Popisuje tendenci lidí zvyšovat hlasitost řeči, když mluví v hlučném prostředí nebo když mají potíže s tím, aby je bylo slyšet.

Tento jev byl pojmenován po francouzském fonetikovi Étienne-Julesovi Marey de Lombard, který jej poprvé popsal v roce 1881. Lombard vypozoroval, že lidé automaticky zvyšují hlas, aby se povznesli nad hluk a zajistili, že jejich sdělení bude slyšet.

Lombardův efekt se vyskytuje nejen u lidí, ale byl pozorován i u jiných živočichů, například u ptáků a velryb. Jedná se o přirozenou reakci na zlepšení srozumitelnosti řeči v hlučném prostředí.

V dnešním světě hraje Lombardův efekt důležitou roli při vývoji technologií rozpoznávání a zpracování řeči. Pochopením tohoto efektu lze tyto technologie lépe přizpůsobit okolním zvukům a umožnit tak přesnější rozpoznávání řeči a komunikaci.